JEŠTĚ JE ČAS
Jak málo pravdy,
do lži dovede se skrýt.
Co bude zítra?
Jak dovedu den naplnit?
ŽÍZEŇ
Mám žízeň, žízeň,
která nepřestává.
Má duše zpívá píseň,
a bude do skonání.
Toužím se dotknout ,
zrakem svého Spasitele.
Kéž bych Ho uviděla.
Ó to by bylo skvělé.
Možná, že lepší je,
že jsem jej zrakem,
ještě neviděla.
Má lidská schránka,
asi by tu radost nepřežila.
Přesto mám bolest,
bolest, která neustává.
Toužím jej spatřit,
a tady na zemi,
šance je tak malá.
I když i tady se,
v člověku Bůh k
nám sklání,
Vidět jej vedle sebe,
je moje velké přání.
Má žízeň veliká,
není, není k utišení.
Čekám na Jeho druhý
příchod,
Tak proč tu ještě není?
Mám ještě čas.
A za chvíli tě smrt
snad vezme do náruče.
Před smrtí nikdo,
nikdo neuteče.
Jsme tu jen na skok,
jenom na otočku.
Tak život prožij dobře,
ať nejsi jen do počtu.
Cesta k lidem,
cesta k Bohu.
Plná křížů,
plná běd.
Kdo by takovouto cestu,
kdo by mohl závidět?
Přesto však věřím,
I když je někdy tmavá,
že je to ta jediná,
že je to ta pravá.